Bumerang

Zvládla jsem to. Zkouškové pokořeno za týden! Za jeden týden! Tři zkoušky ve třech dnech, hned po sobě. Můj mozek se mnou tentokrát spolupracoval. No, měla bych přiznat pravdu. Trochu jsem mu pomohla. Tentokrát. Dva až tři energeťáky denně, několik tabletek guarany a nově dokonce i léky na podporu fungování paměti pro lidi s demencí. Jo, […]

Read More Bumerang

“Musím se ti k něčemu přiznat…”

Dnes mám nějakou psací náladu. Je mi smutno. Jelikož se opět přiblížilo nejhorší roční období – tzv. zkouškové, prokrastinace kvete. Potřebuji se nějak zaměstnat. Nepíše. Už nepíše. Ani první, ani druhý a ani ten třetí. „Dávám si detox, sorry,“ napsala jsem mu. Prý se pak cítil jak moje hračka. Teď nemůžu, dávám si od tebe […]

Read More “Musím se ti k něčemu přiznat…”

Prozacový národ

Ležím v posteli. S pracovním notebookem na klíně. Jak dlouho jsem nic nenapsala? Měsíc, dva měsíce, půl roku? Nevím. Vždycky, když jsem na dně a potřebuju se vyhrabat na světlo, pouštím si depresivní filmy. Nebo alespoň filmy o depresi. Uklidňují mě. Konečně mám pocit, že nejsem divná. Že se v tom netopím sama. Lizie – hrdinka filmu Prozacový […]

Read More Prozacový národ

Instantní svět

Myslela jsem si, že to půjde. Nemůže na tom přece být nic tak těžkého. Miliony lidi přede mnou to zvládly, zvládnu to taky. Omyl. Omyl jako kráva. Dostat kopačky přes Facebook Messenger není zrovna psycho easy. Být odkopnutá není vůbec easy, na Facebook ať sere pes. Už to neudělám. Říkala jsem si. Už nikdy neudělám […]

Read More Instantní svět

Jak jsem nepoznala svého vyvoleného

Víš, změnil jsi mě. Netušíš, jak moc. To, co se mezi námi děje, ať už to nazveme jakkoli, pro mě není hra. Ani žádný flirt. Večerní pobavení na Facebook Messengeru. Když jsem tě poprvé uviděla, myslela jsem si, že jsi nějaký mladý floutek. Takový ten “chlapec třídy” s úsměvem od ucha k uchu. Místní playboy. […]

Read More Jak jsem nepoznala svého vyvoleného

No tak, podívej se na mě!

Podíval se na mě. Tím pohledem, který vám zastaví srdce i krevní oběh. Seděli jsme ve dvou lavicích v téže řadě. Mezi námi další dvě spolužačky. Pozorovala jsem ho. Sledovala jsem jeho plné rty, neoholené strniště a nervózní nevědomé pohyby zbytku jeho vysokého těla. Podívej se na mě. No tak, podívej se na mě! Snažím […]

Read More No tak, podívej se na mě!

Zamilovaná do zamilovanosti

Zamilovala jsem se. Nebylo to do jeho modrošedých očí. Nebylo to do jeho narezlých vousů, vysoké vzpřímené postavy, vzrušujícího hlasu, neodolatelného úsměvu a uhýbavého stydlivého pohledu, o kterém si myslí, že ho dokáže mistrně skrýt. Nepřitahovala mě jeho mužnost. Jeho odvaha, sebekontrola, racionalita. Zamilovala jsem se. Do zamilovanosti. Neviděla jsem jeho. Takový, jaký byl. Ztratila […]

Read More Zamilovaná do zamilovanosti